Vypráví nám, že pochází z venkova ze zemědělské rodiny. Jak bylo tehdy zvykem, byla provdána už ve 14 letech, sňatek domluvili rodiče. Její manžel byl voják. Jednoho dne byl poslán do Asmary, což je dnes hlavní město Eritreje, tehdy součást Etiopie. Birke svého muže následovala a nějakou dobu tam žila s ním.
Během komunismu byl však život v Asmaře velmi nebezpečný, protože režim se tu potýkal s ozbrojeným odbojem. Birke se proto rozhodla vrátit do Gondaru. Jednomu nebezpečí tak unikla, číhalo na ni však jiné. Rok po pádu komunismu pořádala vláda velkolepé oslavy. Jejich součástní byla vojenská přehlídka, při které byly odpáleny salvy. Jedna zbloudilá střela zasáhla Birke do nohy. Kvůli tomuto zranění pak strávila několik let v nemocnici.
Později vypukla válka s Eritreou, které se účastnil i její manžel. Od skončení války už o něm nemá žádné zprávy. Je možné, že během války padl, ještě pravděpodobnější ale je, že si v Eritreji našel novou ženu a zůstal tam. Nebo jako mnoho jiných Etiopanů odešel za prací do Súdánu, myslí si Birke. Kdyby totiž zahynul ve službě, poskytla by ji armáda nějakou zprávu.
Když vyšla z nemocnice, byla Birke velmi slabá a navíc úplně bez peněz. Vláda ji sice přislíbila kompenzaci za zranění, které utrpěla, svůj slib však splnila pouze z části. Birke tak strádala, nedařilo se jí opatřit si dostatek jídla na svou obživu. Jednoho dne se rozhodla ukončit svůj život. Vzala si jed. Naštěstí ji včas našli sousedé a dopravili ji k lékaři.
Novou chuť k životu našla Birke ve chvíli, kdy ji úřad místní samosprávy doporučil kontaktovat neziskovou organizaci DASSC. Díky spolupráci s Diakonií a dalšími zahraničními parnery pomáhá DASSC ženám, jako je Birke, dostat se z extrémní chudoby. Birke dostala počáteční podporu, která jí umožnila začít s drobným podnikáním. Živí se teď prodejem chleba, indžery a dřevěného uhlí. Mimoto také spřádá bavlnu a vyrábí rybářské sítě. Vydělá si teď dost peněz na to, aby uživila sebe a svou dceru. Navíc si uspoří 40 birů měsíčně (asi 40 korun). „Konečně můžu v klidu spát,“ svěřuje se, a z její tváře jde cítit opravdový klid a vyrovnanost.
Za posledních pět let takto Diakonie pomohla už 130 etiopským ženám, jako je Birke. Ač samoživitelky, jsou teď schopné zaopatřit svou rodinu. Některé z žen dokonce pečují o svá vnoučata, neteře nebo synovce, kteří osiřeli. Denně se setkávám s dalšími ženami, které by takovou pomoc také potřebovaly. Pokud byste jim chtěli pomoci, můžete se zapojit do postní sbírky. Bližší informace najdete na stránkách Diakonie ČCE – Střediska humanitární a rozvojové pomoci:
http://hrp.diakonie.cz/projekty-v-zahranici/etiopie/postni-sbirka-pro-etiopii-2013/